Syrský energetický kolaps: Jak občanská válka změnila energetiku země?

Turbulentní dění, které v Sýrii nabralo spád začátkem prosince, dalo rychle zapomenout na staré pořádky prezidenta Bašára Asada. Blízkovýchodní země se od roku 2011 zmítá v občanské válce, jež významně poškodila nejen syrský energetický sektor. O jeho současném stavu informoval online žurnál Sada, který spadá pod globální think-tank Carnegie Endowment.

Bašár Asad vládl Sýrii od roku 2000, kdy převzal vedení země po svém otci. Společně vytvořili dynastickou diktaturu, která trvala více než půl století. Zlomovým bodem se však stala občanská válka, jež zasáhla všechny aspekty každodenního života. Důležitou roli v současném stavu syrského energetického sektoru sehrály také mezinárodní sankce.

Pro pochopení dnešní situace je vhodné srovnat stav před rokem 2011, kdy v zemi panoval relativní klid, a po začátku občanské války, která zásadně narušila vývoj v oblasti energetiky. Výmluvným příkladem je těžba ropy a zemního plynu. Podle zprávy Úřadu pro energetické informace (EIA) Sýrie před válkou produkovala přibližně 383 000 barelů ropy denně a téměř 9 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně.

Dnešní odhady však uvádějí, že těžba ropy poklesla na zhruba 40 000 barelů denně a těžba zemního plynu se propadla na přibližně 3 miliardy metrů krychlových ročně. Sýrie přitom stále disponuje zásobami ve výši 2,5 miliardy barelů ropy a zhruba 240 miliard metrů krychlových zemního plynu.

Co se týče výroby elektřiny, v roce 2010 Sýrie vyprodukovala téměř 44 TWh, z čehož 94 % pocházelo z konvenčních tepelných elektráren a zbytek z vodních elektráren. Po vypuknutí války v roce 2011 však produkce elektřiny výrazně poklesla v důsledku zničení elektráren a infrastruktury a neschopnosti vlády zajistit palivo potřebné k jejich provozu.

Nedlouho po začátku konfliktu bylo podle syrského ministra pro elektřinu více než 30 elektráren mimo provoz a nejméně 40 % vedení vysokého napětí poškozeno. Nedostatečné dodávky plynu a paliva způsobily, že elektřina byla v mnoha oblastech dostupná pouze 2-4 hodiny denně.

Nápravu dopadů války by mohly přinést i OZE

Syrský energetický sektor byl během více než desetiletého konfliktu těžce poškozen. Rozsáhlé škody na infrastruktuře, nedostatek paliv a plynu a přísné sankce vedly k dramatickému poklesu produkce energie. Dlouhodobé ztráty přesahující 120 miliard dolarů ukazují na hlubokou krizi, jejíž řešení si vyžádá rozsáhlé investice a mezinárodní podporu.

Přes tyto výzvy lze v sektoru pozorovat určitý pokrok, zejména díky snaze o obnovitelné zdroje energie. Syrský ministr pro elektřinu dokonce představil ambiciózní plán na zavedení až 2500 MW solárních zdrojů a 1500 MW větrných elektráren do roku 2030, spolu s instalací 1,2 milionu solárních ohřívačů vody. Skutečná realizace je ale silně limitována finančními a technickými problémy.

Naopak menší a decentralizované projekty, například solární panely na střechách domácností nebo systémy na napájení zemědělských a komunikačních zařízení, se ukazují jako životaschopnější alternativa. Tyto iniciativy pomáhají zmírňovat dopady energetické krize a poskytují alespoň částečnou energetickou soběstačnost místním komunitám.