Aukce pro offshore vítr v Dánsku zcela selhala. Developeři nechtějí platit státu

Dánská aukce pro offshore větrné parky přinesla značné zklamání, kdy do aukce nebyla podána jediná nabídka. Podle analytiků její aktuální podoba již totiž nereflektuje současné podmínky na trhu. Developeři v aukci nesoutěžili o garantované výkupní ceny pro své zdroje, ale naopak měli soutěžit o to, kdo státu nabídne více za možnost svůj projekt realizovat. Podobný vývoj zažívají aukce i v jiných zemích, kdy ochota investorů platit za možnost vybudovat zdroj rapidně klesá.

Zatím poslední aukce pro offshore větrné elektrárny v Dánsku přinesla značné zklamání. Do aukce nebyla podána jediná nabídka. Podobně jako další země Dánsko v posledních letech přešlo na model, ve kterém neposkytuje novým offshore parkům podporu, ale naopak developeři soutěží o práva na výstavbu svých zdrojů, za která poté platí státu.

V nedávné aukci tak země nabídla k soutěžení plochy, na kterých by mohly vyrůst zdroje o instalovaném výkonu 3 GW. Kromě toho, že by developeři měli Dánsku splácet práva na užívání lokalit po dobu 30 let, by podle agentury Reuters mělo Dánsko rovněž držet 20% podíl ve všech těchto projektech. Stejně tak by developeři nezískali právo na připojení svých parků do elektrizační soustavy, které například v jiných zemích zajišťuje na své náklady provozovatel soustavy. Při takovýchto podmínkách a aktuálním vývoji v sektoru offshore větrné energetiky tak neúspěch aukce není žádným velkým překvapením.

„Způsob, jakým je aukce navržena, odráží minulost, nikoli současné náklady na výstavbu větrných elektráren na moři,“ uvedl Soren Lassen, vedoucí globálního výzkumu offshore větrných elektráren u společnosti Wood Mackenzie.

Dánsko přitom není jedinou zemí, která se aktuálně potýká s neúspěchem tohoto modelu aukcí. Ochota investorů platit za lokality pro offshore větrné parky klesá i v Německu. Zatímco loni průměrná cena za vysoutěžený gigawatt výkonu činila 1,8 miliard eur, v posledním kole regulátor vysoutěžené ceny ani nezveřejnil. Cenu však zveřejnil jeden ze samotných vítězů aukce, který má za 2 GW výkonu zaplatit pouhých 250 milionů eur. Tedy pouhý zlomek toho, za kolik se v aukcích soutěžilo loni nebo na začátku letošního roku.

Aukce pro offshore vítr nenaplňují původní očekávání

Neúspěšný přechod na model, kdy developeři platí státu, však není pouze specifikem Evropy. Nechvalně dopadla i aukce pro offshore větrné parky u pobřeží Mexického zálivu, kdy byla vydražena pouze jedna ze tří nabízených lokalit.

Dánský systém aukcí pro offshore vítr tak podobně nenabízí žádnou garantovanou prodejní cenu jako aukce německé. Jak již bylo zmíněno, součástí dánských aukcí na rozdíl od německých pak není ani připojení k síti. Podle asociace WindEurope jsou tak pro investory výrazně méně atraktivní než například aukce v Polsku, Nizozemsku či Spojeném království.

„Dánská aukce se systémem cenově neomezené negativní nabídky vytváří nezdravý závod ke dnu a zbytečně zvyšuje počáteční náklady pro developery offshore větrných elektráren,“ uvedla v prohlášení asociace WindEurope.

Absence připojení parků k soustavě, kdy tato povinnost naopak připadá na samotného developera, má negativní dopady na aukce také v dalších zemích. Příkladem může být Norsko, kdy z tamní vůbec první aukce odstoupilo několik velkých hráčů, pro které bylo riziko příliš vysoké.