„Tady to máš zpátky, lakoto.“ Zprávy pro příjemce baví klienty i bankéře

„Tady to máš zpátky, lakoto.“ Zprávy pro příjemce baví klienty i bankéře

12. 5. 2024 Vyp Od admin

Zprávu pro příjemce klienti podle bank nejčastěji využívají, aby popsali důvod své platby. Lépe se jim pak totiž dohledává.

„Typicky za zboží nebo službu, například za letní tábor, jazykový kurz. Nebo uvádějí jméno jako doplněk k variabilnímu symbolu,“ popisuje mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.

Jedná se o funkci, která se zavedla jako součást mobilního nebo internetového bankovnictví. Co zpráva může a nemůže obsahovat, stanovují pravidla platebního systému Certis České národní banky.

Tedy může mít maximálně 140 znaků včetně mezer, použít lze libovolné alfanumerické znaky s diakritikou českou a slovenskou, základní znaky typu čárek, teček nebo závorek. Naopak nelze v ní použít například znak eura či dolaru, ale ani lomítko, uvozovky a další speciální znaky.

Podle Kropíka tuto funkci využívá ve spořitelně stabilně 15 procent klientů. V ostatních bankách je to ale ještě víc. Například v Raiffeisenbank je vyplněná zpráva pro příjemce u zhruba 40 procent plateb. Stejné číslo uvedla také Komerční banka nebo Air Bank.

Češi s pověstným smyslem pro humor přitom zdaleka nezůstavají jen u strohého popisu plateb.

„Klienti zprávy využívají, kromě obecných popisů plateb se často objevují i různé vtipy či například milostná vyznání. A můžeme vzpomenout i nějaký transparentní účet, kde jsou zprávy veřejné. U politických hnutí v době kampaní před volbami lze nalézt skutečné perly,“ říká Michal Kuzmiak, mluvčí Air Bank.

„Chceš mít opici, tak musíš mít i na banány. Pozvi za to nějakou na rande. Líbám Tě lásko. Od nejvíc sexy manžela,“ vyjmenovává některé zprávy mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Doplňuje, že lidé do zprávy pro příjemce umí poznámku uvést i graficky:

  • (.)(.)
  • (-_(-_(-_-)_-)_-)

Ve Fio bance četnost využívání zpráv pro příjemce podle slov mluvčího Jakuba Heřmánka nemonitorují, klienti je ale využívají hojně.

„Lidé vedle účelu platby píšou třeba i různé vzkazy. Některé by ale nebyly určitě ani publikovatelné, některé jsou spíš k pousmání. Kvůli například sprostým slovům ve zprávě pro příjemce nečiníme žádné zvláštní kroky,“ říká Heřmánek.

Zprávu pro příjemce využívají ale i úřady. Na začátku roku to nově byla například Česká správa sociálního zabezpečení, která ve zprávě poslala důchodcům informaci o lednové valorizaci. Ušetřila tak 45 milionů korun na nákladech za materiál, tisk a poštovné za zhruba 1,7 milionu dopisů.

Zvažte, co píšete, radí banky

Přesto do zpráv pro příjemce nelze napsat cokoli. Banky je při zadání odchozí platby kontrolují, zda neobsahují nepovolené znaky. A také jim tuto povinnost ukládá opatření určené k potírání praní špinavých peněz (AML).

Zprávy typu „Slušně jsme to rozjeli“, „Tady to máš zpátky, lakoto“, „Neutrať to za nesmysly“, banky neřeší. Nepříjemnou dohru ale můžou mít urážky, odkazy na trestný čin nebo zmínky o terorismu.

„Banka musí postupovat v souladu s opatřeními určenými k potírání praní špinavých peněz, takže v případě podezření musí například upozornit dané státní orgány. Obecně bychom klientům doporučili, aby zvážili, co do zprávy uvedou, protože co se může jevit jako vtipný nápad, může v budoucnu u nějakých třetích stran vyvolat problémy,“ radí Lucie Brunclíková, mluvčí Banky Creditas.

Potvrzují to i některé příspěvky na sociální síti X, kde se lidé svěřovali, jaké vzkazy přes banku posílají. „Já píšu třeba ‚Za drogy a děvky‘. A kamarád mi poděkoval, když jsem mu to poslal na firemní auditovaný účet,“ svěřuje se jeden z účastníků diskuze.

Další pisatelka k tomu napsala: „Jeden klient při platbě pokuty napsal do textu v zajetí emocí: ‚Nažerte se ku..y jedny zasr…“ a do týdne u něj zvonila kriminálka za urážky. No, možná byl i peprnější,“ vzpomíná.

A další uživatel doplňuje: „‚Financování světového terorismu‘ se nesetkalo s pochopením jedné ze spořitelen a kamarád to musel jít vysvětlovat.“